Images of a Fading World | 2020 |
Obrázky miznúceho sveta
V případě Tomáše je práce se vzpomínkou patrná v úctě ke slovenskému venkovu. Nejdříve to jsou stará prostěradla, která si pamatuje např. na venkovních prádelních šňůrách. Tomáš nalezl vhodný technologický způsob, jak je recyklovat coby povrch pro malbu, takže teď může ve svých obrazech prostěradla využívat jako podklad včetně jejich barevností a vzorů. A ke vzpomínce se vztahují i nejrůznější záznamy fragmentů slovenské krajiny. V této krajině Tomáš totiž sleduje přesně ty momenty, jenž jsou buď sezónní nebo už pozapomenuté, přestože je v krajině donedávna považoval za zcela běžné. Tomášovy obrazy pak jsou ideální možností na takovou krajinu zavzpomínat. Obrazy jsou navíc malované čárkovanou technikou, jejímž rysem je rozvibrování námětu. To propůjčuje zobrazené krajině roztroušenost, až se nám podobně jako jakékoli naše vzpomínky neustále bez jasných kontur zjevuje a zase vytrácí.
Výstava Obrázky mizejícího světa je tedy vyprávěním o krajině ne v přísně vizuální rovině, ale spíše v té vzpomínkové, zážitkové, emoční. Vystavená díla mohou asociovat místa, po kterých v naší paměti zbývá už jen pár kontur a též nám mohou osvěžit různé důležité okamžiky, kterých jsme byli svědky. A i když se tu bavíme o krajině našich sousedů, možná zjistíme, že jejich krajina se od té naší zas až tolik neliší.
Jan Čejka
Images of a fading world
Tomáš’s work with memory betrays his ever-present respect for the Slovak countryside. He uses the old bed linen he remembers hanging out to dry outside in village courtyards. Tomáš has found a fitting technology to recycle them as a surface for painting, which now allows him to use the bedlinen as a background, complete with their own colours and patterns. Memories are also preserved in the various records of fragments of the Slovak landscape. In that landscape, Tomáš follows the moments that are either seasonal or that have been forgotten, even though they used to be a rather common part of the landscape in his view until recently. Tomáš’s pictures present an ideal opportunity to recall the images of such landscapes. The pictures are, moreover, done with his characteristic technique of tiny lines, which makes the images vibrate. That lends the landscape a certain fragmentation, making it appear and disappear just like the memories in our minds.
The exhibition Images of a Fading World is a story of a country not just on the strictly visual level, but rather on the level of memories, experiences, and emotions. The exhibited artworks may recall places that only remain in a few contours in our memory and they may refresh various important moments that we have witnessed in our earlier lives. And even though as Czechs we are talking about the landscape in our neighbouring country, we may find that, at the end of the day, that country is not that different from ours.
Jan Čejka